Celoškolní projekt "Jak co funguje?

Navigace: Úvod / Škola / Projekty / Projekt 15/16


Kalendář akcí

Celoškolní projekt "Jak co funguje?"

Tři pracovní dny předcházející velikonočním prázdninám jsme ve škole věnovali dalšímu celoškolnímu projektu. Tentokrát jsme jej realizovali na úrovni jednotlivých tříd. Téma „Jak co funguje“, které je zároveň názvem projektu, bylo opravdu hodně široké. Byl to ovšem záměr – umožnil žákům (mnohdy za vydatné pomoci jejich třídních učitelů) vybrat si na základě jejich zájmů.

Díky tomu jsme se setkali se skutečně pestrou škálou konkrétních podtémat. Těžko přitom hodnotit, které by bylo to nej…, protože ve všech třídách panovala velmi dobrá pracovní atmosféra, v níž žáci zpracovávali výstupy o tom, co se dozvěděli nového. Ve všech třídách, kde jsme se objevili, nám žáci formou krátkých prezentací dokázali velmi srozumitelně představit svá témata. A mnohá nás fakt překvapila… Dokázali se totiž i na věci, které existují běžně kolem nás, podívat jinak.

Naši nejstarší žáci se podívali podrobně na to, jak vznikají noviny, konkrétně deník, kdo se na jeho vydávání podílí, jakou měrou a s jakou odpovědností. Není jistě legrace naplnit obsah čísla, když vychází šestkrát v týdnu. A sami si pak rozdělili pracovní role, aby vytvořili jedno číslo vlastních třídních novin. Paralelní třída se zase podívala na zoubek vzniku a realizaci dramatu. Kromě improvizované divadelní scény jsme sledovali úryvek z klasiky, i když ve vlastní úpravě. Romeo i Julie byli roztomilí, vtipní a veskrze pozitivní. To se ostatně týkalo i jejich spolužáků v rolích režiséra, scénáristy, dramaturga, maskérky, nápovědy, scénografky a grafičky, kostymérek… Třeba si díky tomu, že blíže poznali práci mnoha profesí z divadelního zákulisí (i jeviště) najdou v budoucnu častěji cestu za kulturními zážitky. Ostatně již nyní, pár týdnů po projektu, se chystají navštívit společně divadelní představení na jedné z pražských scén.

Jedna z „osmiček“ zahájila projekt exkurzí – navštívila Národní technické muzeum, kde pro ně připravili program s použitím techniky. Zabývali se tak vznikem a historií vývoje dopravy. Nyní si už většina z nich dokáže představit, jakou cestu musel vývoj dopravy prodělat až k dnešním dopravním strojům a k jejich pohodlnosti a bezpečnosti. Své poznatky se snažili žáci shrnout v mapě vývoje a rozdělení dopravy a v komiksu. Druhá „osmička“ vyrazila do fitness centra. Její žáci se zabývali fungováním lidského těla, jeho přiměřené fyzické zátěži, regeneraci a vším, co s tím souvisí. Dokázali přitom propojit teorii s praxí a dobře se přitom pobavit.

Dvě třídy sedmého ročníku navštívili ZOO Praha. Kromě živočichů, které zde chovají, se ale žáci zajímali také o to, proč existují zoologické zahrady a jak se o jejich obyvatele lidé starají. Během prezentace se soustředili na zajímavosti ze světa zvířat. Informace o nich si museli žáci sami aktivně zjišťovat (a také si je ověřovat). Zbývající třída se věnovala přípravě projektu na bázi e-Twinningu v anglickém jazyce. V něm se potom věnují vybrané osobnosti českých dějin, konkrétně Karlu IV. Tušili, že hodně reálií o něm zjistí na Pražském hradě, a tak vyrazili právě tam. Součástí jejich projektu byla i anketa, v níž si chtěli potvrdit význam Karla IV. v povědomí Čechů.

Mimořádně zajímavá témata si zvolily obě šesté třídy. Zatímco jedna vyrazila do LEGA, kde se její žáci dozvěděli maximum o vzniku, historii a úspěchu této značky. Kromě jiného zjistili, že LEGO už nejsou zdaleka jen stavebnice pro nejmenší. Nevyhnuli se samozřejmě ani praktickým činnostem, v nichž hrálo LEGO hlavní roli. Druhá třída vyrazila do vcelku nového obchodního střediska CENTRAL Kladno. Jejich cílem však nebyly nákupy. Měli domluvenu exkurzi do zázemí celého objektu. Při návštěvě centra za účelem nákupu se obvykle pramálo staráme o všechny technologické segmenty, které se starají o naše pohodlí a bezpečí. Fantastické ovšem bylo nejen to, že se žáci dostali na místa, kam by se normálně nedostali, ale dostalo se jim mnoha technických informací, které si zapamatovali a zapáleně je dokázali při prezentaci sdělovat a komentovat.

V pátém ročníku jsme se setkali opět s dopravou, tentokrát ale v podobě dopravní výchovy pro nejmenší. Jedna ze tříd si připravila značky a dráhu pro jízdu dětí z přilehlé mateřské školy. Páťáci si tak sami vyzkoušeli, jak je náročné a zodpovědné takovou akci připravit pro někoho jiného. Jejich aktivita byla ryze praktická i záslužná. Další „pětka“ navštívila kladenskou rozhlasovou stanici s celorepublikovou působností RELAX. Kromě spousty zajímavostí se jim dostalo možnosti pozdravit v živém vysílání své kamarády i vedení školy. Část třídy se navíc zabývala komunikací obecně. Zjistila si něco o vzniku telefonního přístroje a jeho dramatické registraci na patentovém úřadě. Postupně se žáci dostali až k nejmodernějším komunikačním technologiím. Další část třídy se věnovala sopkám a sopečné činnosti. Docela dobře dokázali najít a prezentovat informace, s nimiž se setkají oficiálně až ke konci své docházky na základní školu. Zajímavá a působivá byla i simulace sopečného výbuchu. Poslední z pátých tříd se věnovala reklamě a hlavně jejímu vlivu na spotřebitele. Roztomilé a zároveň vtipné a trefné byly krátké scénky, které si připravily skupinky žáků pro svou prezentaci. Dalším výstupem byly plakáty s parodiemi reklamních sdělení.

Čtvrtý ročník vyrazil na mléčnou farmu a na Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT. Jak snadné je koupit si krabici či láhev mléka a nalít jej do hrnečku! Teprve nedávno ale mnozí žáci zjistili, kde se vůbec toto mléko bere a jak musí být ošetřeno, aby člověku nebylo nebezpečné. Hodně informací se týkalo chovu dojných plemen skotu a péče o ně. Na fakultě se zase děcka dostala do velmi dobře vybavených školních laboratoří. Dozvěděla se něco o studiu na této fakultě, zejména ale o profesích, které vykonávají její absolventi. Protože jde mnohdy o velmi mladé a bouřlivě se rozvíjející obory, není vyloučeno, že i z řad čtvrťáků budou za nějakých deset let někteří na této fakultě sami studovat.

Třetí ročník zvolil pro svůj projekt vodárnu a knihovnu. Ve vodárnách jim ochotně vysvětlovali, jak je potřeba zacházet se zdroji vody, zejména té pitné, jak je potřeba tyto zdroje chránit a co se s vodou děje, než se dostane k lidem. Většina lidí totiž otočí kohoutkem a je zvyklá, že z něj teče voda obvykle čistá, vhodná k mytí i pití, a bere to jako samozřejmost. Pro mnohé děti byly informace o úpravě a dodávkách vody překvapením a novinkou. Jedna třída se mezitím v knihovně věnovala vzniku knihy, a to pěkně od píky. Také tyto informace byly pro děti nové a zajímavé. Setkaly se s novými profesemi (kromě spisovatele a ilustrátora), které za knihami stojí.

Druháci se společně se svými třídními učitelkami pustili trochu hlouběji do fungování rodin, domácností, příbuzenských vztahů apod. Toto téma zatím zběžně probrali v prvouce. Běžná výuka ovšem nedává takový časový prostor, který by si tato problematika zasloužila. Asi nejvíc se dětem líbila výroba vlastních bytečků a jejich výzdoba. Mohly tak samy popustit uzdu fantazii, ale také si zkusit, zda by na něco důležitého nezapomněly.

A konečně první ročník – ten se rovněž věnoval dopravě a dopravním prostředkům. Děti se svými třídními učitelkami vyrazily na exkurzi na pražské letiště Václava Havla, odkud se vrátily nadšené. Ve třídách pak vyráběly jednoduché dopravní prostředky. Dlužno dodat, že se jim moc povedly.

Celoškolní projekt proběhl bez nějakých obtíží. Na všech místech, kam se třídy vypravily na exkurze, se jejich žákům věnovali zaměstnanci hostitelských firem velice obětavě a dokázali děti zaujmout. Velký podíl na celkové úspěšnosti projektu mají jejich třídní učitelky a učitelé. Tam, kde byli žáci bezradní při volbě tématu, právě oni pomohli s výběrem i zajištěním exkurzí. Aktivita a nadšení jejich žáků svědčí o tom, že se jim trefili do vkusu.

Úspěšnost projektu ostatně budou rodiče moci pocítit v den třídních schůzek (ve čtvrtek 14. 4. 2016) podle výtvorů žáků vystavených v kmenových učebnách jednotlivých tříd.                                                                                                                                                         

5. dubna 2016 
Mgr. Jaroslav Feřtek